Jak zjistíte, jestli jste chráněni proti COVID-19?

Rozdíl mezi protilátkami a buněčnou imunitou

Vyznáte se v protilátkách?

Váš organismus vytváří protilátky proti COVID-19 jako reakci na očkování nebo po prodělané infekci (třeba i bezpříznakově). Díky našim testům tak můžete zjistit, jestli jste se s infekcí setkali.

1) Test na zjištění protilátek

Co znamenají jednotlivé třídy:

V těle se nám mohou objevit tři třídy protilátek proti koronaviru – imunoglobuliny A, M a G (IgA, IgM a IgG). Na výsledkovém listu naleznete hodnotu vybrané třídy, případně všech, podle Vašeho výběru se stručným komentářem.

• IgA: se vytvářejí na sliznici dýchacích cest a v tělních sekretech a v krvi se projeví 5. den od nákazy. Pokud vám výsledek testu prozradí, že máte jen tento druh protilátek znamená to, že se vir nedostal dále do těla.
• IgM: ohlašují právě probíhající infekci. Tvoří se zhruba 8. den od objevení příznaků a časem úplně vymizí (cca do 20. – 30. dne od nákazy)
• IgG: tzv. dlouhodobé protilátky ukazují, že jste s virem setkali v minulosti (nebo se také vytvořily po očkování). Tyto protilátky se dají zjistit několik týdnů až měsíců po prodělané infekci nebo po vakcinaci.

2) Protilátky IgG BLOT proti COVID-19

Běžný test IgG protilátek odhaluje z krve ochranu pouze proti takzvaným spikeovým proteinům, které tvoří většina populace. Někteří pacienti však po prodělání nemoci tvoří pouze protilátky proti nukleokapsidovým proteinům, které běžný test protilátek odhalit neumí. I pacientovi, který si je jistý, že onemocnění prodělal, tak výsledek testu může vyjít takzvaně falešně negativní.

Širší Komplexní test BLOT však tento jev zcela eliminuje dovede rozpoznat mnohem víc druhů protilátek než standardní test a pacientovi tak dá oproti běžnému vyšetření mnohem přesnější odpověď. Měří také protilátky RBD, které působí vůči mutaci viru DELTA i OMIKRON a dále nukleokapsidové proteiny, které se vytváří po prodělané nemoci. BLOT měří také protilátky proti běžným koronavirům – respiračním virům s lehkým průběhem, jejichž příznaky jsou například rýma, kašel a další, které můžete snadno zaměnit s onemocněním COVID-19. Zjistíte konkrétní hladinu protilátek vyjádřenou v jednotkách BAU/ml. 

UPOZORNĚNÍ: Součástí testu nejsou celkové protilátky COVID IgG. 

V současné době je známo 7 koronavirů, které způsobují onemocnění lidí.

Koronaviry jsou RNA viry, které získaly název podle svého typického vzhledu slunečné korony.
Lidské koronaviry jsou běžnými původci tzv. nemoci z nachlazení, zánětů horních cest dýchacích, ale také vážných onemocnění jako je SARS, MERS nebo aktuálně se vyskytující onemocnění COVID-19.
U člověka se běžně vyskytují betakoronaviry HCoV-OC43 a HCoV-HKU1 a alfakoronavirus HCoV-229E, které vyvolávají běžná onemocnění dýchacích cest. U malých dětí a starých osob mohou být původci závažných onemocnění dolních cest dýchacích. Alfakoronavirus HCoV-NL 63 je považován za původce život ohrožujících onemocnění u malých dětí (pseudokrup a bronchiolitida).

V našem testu vyšetřujeme:

1.protilátky proti běžným koronavirům (HCoV-229E, HCoV-NL 63, HCoV-OC43, HCoV-HKU1), které přetrvávají 1-2 roky od infekce. Výsledek testu tak může rozklíčovat mírně respirační projevy způsobené běžnými koronaviry od infekce způsobené virem SARS-CoV-2.
Navíc je prokázáno, že u dětí a dospívajících mají tyto protilátky proti běžným koronavirům částečně ochranné účinky i proti viru SARS-CoV-2 díky zkřížené reakci.

2.specifické protilátky proti strukturálním proteinům viru SARS-CoV-2.
Nejúčinnější protilátky s nejlepším ochranným efektem mají protilátky proti proteinu RBD (vazebná doména viru na píku spike proteinu). Brání viru vstoupit do hostitelské buňky a replikovat se zde. Sledujeme také účinnost protilátek (po očkování, po prodělané infekci) vázat se na RBD viru s delta mutací, která momentálně v populaci převládá.

Dalšími velmi účinnými protilátkami s ochranným charakterem jsou protilátky proti S1 (součást spike proteinu).
Protilátky proti S2 (kotva spike proteinu) mají částečný ochranný charakter, jejich přesný význam se intenzivně zkoumá.

Protilátky proti nukleokapsidovému proteinu nevznikají po očkování, pouze při infekci. Jsou tedy tzv postinfekční. Tyto protilátky nemají přímo ochranný charakter (nezabrání viru vstoupit do buňky hostitele), ale zpomalují replikaci viru.

3) Bunečná imunita

Pokud již protilátky nemáte, nemusí to znamenat, že váš organismus není chráněn. Ochranu vám může poskytnout mimo protilátek hlavně také buněčná imunita, která vzniká buď po prodělané infekci COVID-19, nebo po očkování. Oproti imunitě protilátkové vydrží mnohem déle – v řádu až několika let a je také mnohem rozmanitější: Protilátky se tvoří pouze proti čtyřem strukturálním proteinům, specifické T-lymfocyty (které zprostředkovávají buněčnou imunitu) jsou namířené proti dalším šestnácti proteinům. Protilátky po určité době vyprchají a části populace se vůbec nevytvoří. Buněčná imunita váš organismus před infekcí chrání i bez přítomnosti protilátek. 

Vedle protilátkové imunity se na boji s infekcí obecně podílí specifická buněčná imunita, která je zprostředkována T lymfocyty. Tato buněčná imunita hraje významnou roli u virových onemocnění včetně nemoci COVID-19. Po stimulací T lymfocytů antigenem (patogenem) dochází k jejich aktivaci a efektorové T lymfocyty produkují (v závislosti na charakteru stimulace) široké spektrum cytokinů; interferon gama (IFNy), který při vyšetření T buněčné imunity měříme.

IFNy má zásadní význam pro přirozenou i získanou imunitu proti virovým, bakteriálním či protozoálním infekcím. IFNy má schopnost přímo inhibovat virovou replikaci a také celkově modulovat a stimulovat imunitní systém.

Na výsledkovém listu jsou uvedené 3 hodnoty:

1. Výsledek (bez stimulace): kontrolní měření bazální hladiny IFNy v periferní krvi bez jakékoliv stimulace T lymfocytů k vyloučení možných interferencí (nemoc, léčba,..). Hodnota by se měla pohybovat v nízkých číslech od 0,5 do max. 400.
2. Výsledek (nespecifická stimulace): kontrolní měření po aktivaci T lymfocytů mitogenem, který způsobuje nespecifické uvolňování interferonu gama. Tento výsledek se používá k ověření, zda vzorek periferní krve obsahuje dostatečné množství využitelných a adekvátně reagujících imunitních buněk. Hodnota by se měla pohybovat ideálně co nejvýš min. od 400-5000.
3. Výsledek (stimulace virem SARS-CoV-2): specifické měření aktivace T lymfocytů po stimulaci virem SARS-CoV-2. Míra reakce určuje podíl specificky orientovaných efektorových T lymfocytů na SARS-CoV-2 v periferní krvi.
   
   100-200 hraniční nález
   200-400 mírná pozitivita
   400-1000 střední pozitivita
   >1000 silná pozitivita

Výsledkový list všech těchto vyšetření je doplněný o stručný komentář k naměřeným hodnotám.

Pro sledování vývoje hladiny protilátek je nezbytné měřit stejným krevním testem.