Přestože letos zima trvala realtivně dlouho, klíšťata byla aktivní už v průběhu března. Je proto namístě začít opět myslet na ochranu před tímto parazitem a nebezpečnými nemocemi, které přenáší. Klíšťovou encefalitidou se v roce 2019 v České republice nakazilo nejvíce lidí od roku 2011, šlo o 854 případů. Lymskou boreliózu pak prodělalo dokonce 3 500 lidí. Obě dvě nemoci mohou mít pro lidský organismus závažné následky. Buďte proto na pozoru a napadení klíštětem zkuste co nejvíce předcházet. V případě již probíhající nákazy je pak u obou nemocí stěžejní včasná návštěva lékaře.
Kde se nemoci v klíšťatech berou?
Před procházkou do přírody se vyzbrojte
Očkování s postupem času vyprchává
Pamatujete si poslední očkování proti tetanu?
Žloutenku můžete chytit kdekoliv na světě
Ověřte si ochranu svého očkování
Kde se nemoci v klíšťatech berou?
- Encefalitidou se klíště nakazí z krve drobných živočichů, jako jsou myši, ježci, zajíci nebo ptáci. Virus se pak množí v jeho slinných žlázách, a po přisátí se tak ihned přenáší na hostitele.
- Lymskou boreliózou se klíště obvykle nakazí z krve divoce žijících savců, ale i ptáků a plazů. Bakterie borrelie pak setrvávají v jeho střevě, odkud se po přisátí mohou přenést na člověka. Obvykle to však trvá několik hodin.
Před procházkou do přírody se vyzbrojte
Pro ochranu před nemocemi přenášenými klíšťaty je v první řadě důležité myslet na prevenci. Do přírody volte raději světlé oblečení, na kterém je klíště lépe viditelné, a pamatujte na dlouhé nohavice, rukávy a plnou obuv. Oděv i kůži přestříkejte repelentem. Při výběru ochranného prostředku dbejte na to, aby byl účinný nejen proti hmyzu, ale právě i proti klíšťatům, a aby byl odolný proti vlhku a potu. Žádné preventivní opatření ale bohužel nezaručí před klíšťaty úplnou a stoprocentní ochranu. V každém případě se tak po návratu z přírody důkladně prohlédněte. Myslete přitom na to, že klíšťata mají v oblibě zejména vlhčí části těla, jako jsou podkolenní a loketní jamky, podpaží či intimní partie. Zakousnout se však mohou i jinam, například do hlavy.
Čím dříve, tím lépe
Pokud na sobě objevíte přisáté klíště, odstraňte ho co nejdříve. Můžete tím eliminovat možný přenos onemocnění. U lymské boreliózy k němu dochází většinou nejdříve po 6 hodinách.
Místo, kde je klíště zakousnuté, nejprve ošetřete dezinfekcí. Poté za pomoci pinzety či speciálních kleštiček nebo karty na klíšťata jemně a pevně parazita uchopte, vytáhněte a místo znovu vydezinfikujte. Pokud se vám klíště nepodaří vyndat celé, požádejte o pomoc lékaře. Ranku poté tři až čtyři týdny preventivně sledujte.
Na návštěvu lékaře nečekejte
Pokud na rance v místě přisátí klíštěte zpozorujete zvětšující se červenou skvrnu či flíček s bledým středem vyhledejte lékaře. To je namístě také v případě, kdy na sobě zaznamenáte některé z příznaků klíšťové encefalitidy či lymské boreliózy, jako jsou bolesti svalů, kloubů, hlavy, zvýšená teplota, únava, nechutenství či otoky lymfatických uzlin. Lékař vás vyšetří a v případě podezření na některou z nemocí přenášených klíšťaty odebere krev, kterou pošle na otestování do laboratoře.
Očkování s postupem času vyprchává
Nejjistější ochranou proti nákaze klíšťovou encefalitidou je očkování, které v organismu vyvolá tvorbu ochranných protilátek. Pro jejich udržení je pak potřeba procházet pravidelným přeočkováním. Protilátky získané z vakcíny však v těle vydrží různě dlouhou dobu. Pro zjištění, zdali jste stále dostatečně chráněni, je proto k dispozici krevní test.
Očkování proti klíšťové encefalitidě je ideální podstoupit v období zimy, tedy když klíšťata nejsou aktivní. Rozděleno je do tří dávek, přičemž první dvě by měly být aplikovány před začátkem sezóny, aby si organismus proti nemoci stihl vytvořit dostatečnou ochranu. Tělo je tedy proti encefalitidě částečně chráněno již během očkovacího procesu, dlouhodobé ochrany však dosáhne až po aplikaci třetí dávky.
Protilátky nevydrží věčně
Protilátky vytvořené po podání vakcíny proti klíšťové encefalitidě v těle většinou vydrží po dobu pěti let, u starších jedinců pak zhruba tři roky. Některým lidem ochrana vydrží i déle než 5 let, poté však může dojít k jejímu rychlému poklesu. Pro jistotu udržení protilátek by tak měl každý očkovaný dodržet předepsané očkovací schéma.
Pokud se pacientovi stane, že očkovací schéma nedodrží, a nemá tak jistotu imunity proti klíšťové encefalitidě, může využít možnosti změření hladiny ochranných látek krevním testem. Ten zjistí, zdali je nutné očkování podstoupit co nejdříve, nebo je možné ho na nějaký čas odložit. Vzhledem k tomu, že nejlepším časem na přeočkování je zima, vyšetření hladiny protilátek proti klíšťové encefalitidě je ideální absolvovat v létě nebo na podzim.
Ani u dalších nebezpečných nemocí není hladina protilátek po očkování nekonečná. S věkem a prodělanými nemocemi může klesat například také u tetanu či žloutenky.
Pamatujete si poslední očkování proti tetanu?
V České republice jsou proti nebezpečnému tetanu očkovány již děti, a to aplikací kombinované hexavakcíny, spolu s očkováním proti dalším patogenům, jako je záškrt, černý kašel, dětská obrna či žloutenka typu B. První dávka vakcíny je podávána od devátého týdne věku dítěte, tedy ve 3. měsíci, druhá dávka v 5. měsíci a třetí mezi 11.–13. měsícem věku dítěte. Přeočkování v dětském věku následuje mezi 5. až 6. a pak mezi 9. až 10. rokem.
Pro udržení nepřetržité ochrany je v dospělém věku doporučeno procházet vakcinací přibližně každých 15 let. Po dosažení 60 let se interval zkracuje na každý desátý rok.
Žloutenku můžete chytit kdekoliv na světě
Očkování proti žloutence typu A je dobrovolné a ochranné látky, které si z něj tělo vytvoří, vydrží přibližně 15 let. Jeho aplikace není vhodná pro děti do jednoho roku, posléze ho lze podstoupit kdykoli během života.
Účinná látka proti žloutence typu B je stejně jako tetanus zahrnuta v kombinované hexavakcíně a podává se tedy ve shodných intervalech. Získaná imunita proti této nemoci by měla vydržet po celý život, imunitní systém každého člověka je však individuální a někteří lidé mohou protilátky v závislosti na prodělaných nemocech ztratit.
Ověřte si ochranu svého očkování
Pro jistotu ochrany proti tetanu či žloutence si můžete nechat udělat krevní test na změření hladiny ochranných látek a v případně naměření jejich nízkého množství absolvovat přeočkování. Stejně jako u protilátek ke klíšťové encefalitidě můžete o test požádat svého lékaře, nebo si na něj zajít sami do odběrových pracovišť SYNLAB. Vyšetření si můžete objednat také z pohodlí domova v e-shopu.